♪♫♪
Nalaď svůj život do C dur, tam nejsou žádné křížky

Tvořivá nálada

26. února 2015 v 13:11 | já |  Kreslím
Honila mě tvořivá nálada, tak jsem se nachala chytit. Však si to můžu dovolit, když jsou prázdniny. Můžete se podívat, jak to dopadlo.


Tohle vzniklo už dřív, je to taková ozdoba na zeď.


Když si zapatlete prsty barvou...


A tady milovaní jednonozí přátelé (teď už bez nohy), namalovaní lakem na nehty

 

Dítě - naděje národa

14. února 2015 v 14:36 | já |  Píšu
Po dlouhé době se hlásím s nějakým článečkem. Inspirovala mě k němu naše momentální situace. :-)

Ve velikém koši se válela dvě torza bez hlav. Další nahé tělo, tentokrát i bez levé nohy, leželo opodál. Kousky zmuchlaného oblečení trpělivě vpíjely prach a převrácenému autu se ještě točilo kolo. To, které zbylo. Kůň bez sedla stál a pozoroval tu spoušť. Nemohl se pohnout, aby se pokusil najít svého jezdce. Z vysoké dálky se ozývaly strašidelné zvuky a co chvíli se zablýsklo. Někdy bíle, jindy modře nebo rudě. Hnědý medvídek bez své holčičky seděl v koutě a zoufal si nad tím, co viděl. V těchto hrůzách panoval strašný nepořádek a chaos. Mladý voják se natahoval po meči.
Vtom se otevřely dveře.
Vstoupila maminka. "Dceruško, ukliď si už ten pokoj. A vypni už počítač, bude večeře."

Zločin a trest

15. května 2014 v 17:46 | já |  Čtu
Právě jsem dočetla knihu od Fjodora Michajloviče Dostojevského Zločin a trest. Nebudu zde psát děj ani jiné faktické údaje, protože na to vám Google vychrlí 542 000 výsledků. Spíš bych chtěla nadhodit některé své pocity a dojmy, které ve mě tento úžasný román zanechal. (ani nedoufám, že se mi to podaří popsat, ale o něco se tu pokusím.)

 


Konec a začátek

3. ledna 2014 v 20:06 | já |  Píšu
Po dvou měsících se vracím s nápady dostačujícími minimálně na jeden článek, tak se pohodlně usaďte a představujte si následující situaci.

Byla tma a od úst desítek, snad i stovek lidí se vznášely obláčky páry. Mráz pomalu ohlodával konečky prstů, sevřených v pěst. Hvězdy ? Všechny byly zakryty podivným kouřem a vzduch byl nasycen kovovým pachem. Ozývaly se ohlušující rány. Při každé jsem sebou trhla a na zlomek vteřiny sevřela víčka. Křik dětí a štěkot psů se ozýval ze všech stran, ale dospělí stáli jak omámení a mlčky přihlíželi, jak výbuchy ozařují město a ozvěna se odráží mezi střechami domů. Nemohli tomu uvěřit. Opravdu je to konec ?

Hrabě Monte Christo

1. listopadu 2013 v 17:03 | já |  Čtu
Alexandre Dumas
Hrabě Monte Christo

Už dlouho jsem plánovala si Monte Christa přečíst. Trochu trvalo něž jsem se odhodlala, přece jenom čtrnást set stránek vypadá děsivě. Jsem však nadevše ráda, že jsem si ji půjčila. Příběh o námořníku, hraběti, především však o muži toužícím se pomstít je úžasný, silný, krásný, do detailu propracovaný a brilantně napsaný.

Beruška

18. října 2013 v 15:53 | já |  Píšu
Jsem tu po dlouhé době s takovou drobností - neblahá středeční událost.

Beruška
Zašlápla jsem berušku,
teď prosím jen,
odpusť mi beruško,
bylo to omylem.

Dirigent

13. září 2013 v 17:45 | já |  Čtu
Sarah Quigleyová
Dirigent
nakladatelství Jota 2013

Na tuto knihu jsem narazila jen náhodou při procházení regálů s beletriemi v knihovně. Její název mě okamžitě upoutal a četla jsem ji jedním dechem, škoda, že vše má svůj konec a já ji včera dočetla.
Román nás přenese do 2. světové války do Němci obléhaného Leningradu. Budeme svědky zrodu slavné Šostakovičovy sedmé Leningradské symfonie a svědky osudů tří lidí - skladatele, dirigenta a hudebníka, kteří bojují za svoji vlast a za své město tou nejsilnější zbraní - hudbou.


**Fantazie c moll

27. července 2013 v 20:16 | já |  Hraju a *skládám
Je to už dlouho, co jsem vám představila nějakou svoji skladbu. Skládám stále, spíš je problém s nahráváním, takže tady na blogu máte jen takový úzký náhled mé tvorby. Nicméně teď tu mám jednu asi měsíc starou skladbičku pro klavír. Omlouvám se za kvalitu videa, jiné možnosti nahrávání nemám - a jak to teď tak znovu poslouchám, ani mé provedení není zrovna nejlepší. Tak to prosím překousněte a přeji příjemný poslech.

Jane Austenová

16. července 2013 v 20:45 | já |  Čtu
Za poslední půlrok jsem přečetla čtyři knihy od anglické klasické spisovatelky Jane Austenové, kterou budete znát asi hlavně jako autorku zfilmovaného románu Pýcha a předsudek. Ráda bych tedy zapsala svůj dojem z jejích knih.
Přečetla jsem tyto knihy: Pýcha a předsudek, Emma, Opatství Northanger, Rozum a cit. Nebudu se o nich rozepisovat zvlášť, protože, jsou si svou stavbou a přáběhem podobné.

Vliv reklam na dětskou mysl

28. června 2013 v 19:48 | já |  Píšu
Aloha,
hlásím se tu opět po sto letech. Momentálně mi poněkud došla inspirace, co se psaného textu týče, takže vám nabídnu k ochutnání starší text, který jsem ztratila a znovu nalezla.Text je starý dva roky a byl psán pro účel řečnického cvyčení -fejetonu. Je myslím aktuální hlavně před Vánoci, ale televize, a to zejména dětské pořady typu Animáček a Smíškové se mouhou chlubit zásobou mozky vymývajících reklam po celý rok.

Kam dál

Pozor ! Na blogu bydlí můj klavírní šnek ! KOUŠE !