♪♫♪
Nalaď svůj život do C dur, tam nejsou žádné křížky

Červen 2012

**Malé letní preludium

30. června 2012 v 16:42 | já |  Hraju a *skládám
Konečně začaly prázdniny ! Je teplo, volno, pohoda - zítra odjíždíme na dva týdny k moři. Mám hroznou radost, moc se těším.
Konečně jsem dala dohromady kameru, takže jsem nahrála nějaké své skladby + ještě tu Bachovu Invenci. Budu je sem dávat postupně, aby si to mohli poslechnout všichni. A jelikož právě začaly ty prázdniny, rozhodla jsem se, že jako první sem dám mé Malé letní preludium . Je to kraťulinká skladbička, ostatně i jako ostatní mé výtvory. Začátek vznikl jako improvizace. Mám ji docela ráda, dala jsem do toho kousek sebe, ale babička správně podotkla, že je tam i kousek Mozarta :-) . Doufám, že se Vám bude líbit (prosím napiště Váš názor do komentů) a ještě se omlouvám za kvalitu, kamera nic moc a navíc máme doma jen elektrický piano, takže je to totálně zabitý.




Tak, co je nového.

26. června 2012 v 12:55 | já |  Výkřiky do tmy
Co je nového ? No, konečně končí škola, to snad zaznamenali všichni. Konečně budou prázdniny, strašně se těším. Kam jedete ? Já jedu do Chorvatska, na tábor a do Jeseníků. Bude to super !
Na výzo budu mít nejspíš jednu dvojku z matiky (zase !). 3. ročník z klavíru jsem taky zokončila dobře a z flétny jsem taky s úspěchem odabsolvovala první stupeň.
A co tady na blogu ? Chtěla bych přidat zase nějaká videa. Bachovu invenci číslo 1 a pak nějaké vlastní dílko. Mám čtyři skladby, které čekají na nahrání, ale nějak se nám potentovala kamera :-(. Snad se to brzo opraví, nejhorší je, že ty své skladby neumím zahrát - nebo jen pomalu a není to tak, jak bych chtěla.
Tak nic, už končím, tyhle články o ničem stejně nikoho nebaví. Já jdu poslouchat - učitel z klavíru mi doporučil dvě prý skvělé symfonie od Haydna a Beethovena :-)

Kytička

19. června 2012 v 19:00 | já |  Fotím
Tahle fotka se mi moc líbí, jsou tam hezké plné jasné barvy.


Slunce, šišky a Mozart.

17. června 2012 v 16:56 | já |  Výkřiky do tmy
Dneska dopoledne bylo moc hezky. Svítílo slunko a tak jsme se se sestrou koupali. Voda v bazénu je ještě studená. Monča tam vždycky vlítla a pak se smála jak blbá - asi proto, že její mozek potřebovalnějak vyrovnat ten šok ze studené vody. Já jsem stála na schodkách a pomalu si zvykala. Když jsem tam konečně vlezla a uplavala tři kolečka, začala mi být zima, a tak jsem šla ven.
Pak jsme zbírali šišiky spadané pod borovicí. Nazbírali jsme jich plnou bednu. Celkem jich bylo 605. (ano, já jsem to počítala).
Teď momentálně prší a tak jsem tady na PC a poslouchám Mozarta. (to CD co jsem si půjčila od Aničky). Právě Koncert pro lesní roh č.4 (K495) 3.věta. Moc krásná hudba. živá a hravá.



Mravenčí perspektiva

17. června 2012 v 16:40 | já |  Fotím
Tohle mě hrozně baví. Fotky při kterých se nemusím moc snažit - dám foťák na zem a je to. :-)



Baletka

14. června 2012 v 20:32 | ssabka |  Fotím
Milá krásná u pomněnky
potichounku sedí.
Usmívá se na ty, kteří
na ni s láskou hledí.

Kdopak ví co za vzpomínky,
honí se jí hlavou,
když zavazuje balerínky
tou svojí ručkou malou.

Usmívá se ač šťastná není,
on měl tu s ní teď být.
Doufá, že pod poměnkami
nejde věčný klid.

Je milá krásná balerína,
kéž by tu u ní seděl,
usmíval se a tak jak my,
na ni s láskou hleděl.


Mozart: Člověk a genius

13. června 2012 v 19:58 | já |  Čtu
Založila jsem novou rubriku, kde budu psát recenze na knihy, které jsem přečetla. A myslím že se hodí zahájit historii této rubriky tou nejlepší knihou co jsem kdy četla.

info.
David Weiss, Mozart: Člověk a genius. Kniha byla poprvé vydána v roce 1968. Já vlastním vydání z roku 2001. Má 478 stran.

O spisovateli
David Weiss (1909 - 2002). Americký spisovatel. Psal hlavně životopisné romány. Děj staví na historicky podložených základech.

Kniha
Kniha pojednává o životě vyjímečného skladatele Wolfganga Amadea Mozarta.

Zvuk flétny

12. června 2012 v 20:26 | já |  Píšu
Ehm, zkusím něco napsat :-)

Hélé se prodírala lesnatou krajinou. Už několik dní bloudila v horách, asi jí nebylo souzeno žít ve vesnici s ostatními. Nohy ji ukrutně bolely, její kožené sandály se už dávno protrhaly o ostré kameny. Také únava už dosahovala nejvyššího možného bodu. Náhle uslyšela vodu. Vydala se tedy po zvuku, až došla k horské bystřině. Ikdyž se nacházela v horách na jihu Peloponéského polostrova, o vodu tu nouze nebyla. Proud hladil oblázky v řece a ona si do ní namočila nohy. Snad aby voda umyla tu řezavou bolest, která vycházela z krvavé rány. Znovu začala vzpomínat na to jak se tu ocitla - to neměla dělat. Do očí jí vstoupily slzy. Naštvaně je setřela. Nesmí nad sebou plakat. Litovat se - to bylo jejímu lidu cizí, takže by snad měla plakat hanbou ? Ne. Ona nic neudělala, nemá tedy důvod k pláči.


Podivnost češtiny

9. června 2012 v 16:21 | já |  Výkřiky do tmy
Přijde mi vtipné, že ve všech jazycích kromě češtiny je možný jenom jeden zápor ve větě.

Zkuste vymyslet větu, ktrerá bude mít nejvíc záporů. Moje věta ↓

Nikdo nikde nikdy nic nikomu neřekl.

Musica

4. června 2012 v 7:00 | já |  Kreslím
Mám hrozně ráda hudbu a to nejen pasivně. Když jsem se měla učit na test matiky nakresli jsem tenhle obrázek. Takovej jednoduchej, navíc je to propiskou, takže jsem nemohla gumovat co se mi nelíbilo.
Slečna je oblečena do notové osnovy, kolem ní víří plno hudebních nápadů (které bych si ráda půjčila) a v ruce drží pannovu flétnu. (tu mám doma, ale hraje se na ni dost blbě, ta dřívka jsou strašně moc u sebe.


Květen se loučí

1. června 2012 v 13:12 | já |  Fotím
Dneska je 1. června. Tuhle fotku jsem fotila na začátku května na chalupě, nějak jsem se nedostala k tomu, abych ji sem dala, takže to teď napravuji. Je to taková vzpomínka na květen.

Pozor ! Na blogu bydlí můj klavírní šnek ! KOUŠE !