♪♫♪
Nalaď svůj život do C dur, tam nejsou žádné křížky

Červenec 2012

Tábor

31. července 2012 v 19:58 | já |  Výkřiky do tmy
Zítra odjíždím na tábor (pořádaný křesťanskou organizací pro mládež - Royal Rangers). Jedu tam myslím už po páté. Na tábor se moc těším, ale problém je, že je před ním čtyřdenní pochod přes hory. To bude má smrt. Tahat pořád ten těžkej batoh - navíc včera jsem stěhovali klavír na půdu a mě od toho bolí celý ruce a záda, takže to mám skvělé předpoklady pro nošení batohu. Snad to nějak přežiju.
Tady na blogu jsem nepřednastavovala žádné články, může te si přečíst ty starší, vetšína z nic stále čeká na první komentář. Až přijedu, tak se pokusím nahrát nějaké další skladby. (Nechci to moc říkat, protože to ještě není jisté, ale pracuju trochu na něčem větším, než jsou ty jednominutové skladbičky :-))

A nazávěr, jeden hudební vtip, který mě opravdu dostal :D
Enharmonické sušenky BeBe : Ais Ais dobré ráno !

ssabka :-)

Pathetická Fantasie-Impromptu

29. července 2012 v 19:42 | já |  Píšu
Dívka seděla ve velikém koncertním sále. Krásná melodie se lehce nesla k jejím uším. V očích měla slzy, ale chtělo se i jí smát se - nemohla jinak, když slyšela tu překrásnou melodii. Klavíristovy prsty se jemně dotýkaly klaviatury. I on byl stržen kouzelnou hudbou. Výraz jeho tváře se měnil podle rázu skladby. V jednu chvíli plný naděje a naprostého klidu, vzápětí bolestný a zoufalý.
Když klavírista dohrál sál zavalil bouřlivý potlesk, avšak dívka dál seděla bez hnutí. Hlavou jí výřily ty strašné a přitom krásné a nekonečné řady not, které dávaly dohromady takovou melodii, že by ji nikdo nezazpíval.
Skladba ji pronásledovala i když už šla domů, byla za to ráda - kdyby snad tu melodii zapomněla - nechtěla ani domyslet. Melodie jí hrála v hlavě i když už šla spát.
Zážitek z koncertu si uchovávala ve svých nejkrásnější vzpomínkách. Jen ve vzpomínkách.Nikdy už si tu skladbu neposlechla, protože věděla, že by nebyla tak dokonalá jako tehdy...

**Anima

25. července 2012 v 20:17 | já |  Hraju a *skládám
Anima - tak se jmenuje další má skladba. Anima znamená v latině duše. Rozhodně si nemyslím, že by moje skladbička mohla jakkoli obsáhnout, či zobrazit lidskou duši - to nelze. Lidská duše má tolik tajemství a nejasností, že na to snad možná ani hudba nestačí. Název jsem prostě dala proto, že se mi nad tím nechtělo moc dlouho přemýšlet.
Skladba je to úplně jednoduchá - v pravé ruce máte skoro pořád celé noty a levá hraje rozložené akordy. Ale i přes tuto primitovnost, se mi skladba líbí.
Doufám, že se bude líbit i vám. :-)



Jáma a kyvadlo a jiné povídky

23. července 2012 v 19:50 | já |  Čtu
Edice světových autorů
Edgar Allan Poe
Jáma a kyvadlo a jiné podívky

Knihu mohu opravdu vřele doporučit, ale také doporučuji, abyste ji četli za denního světla. Rozhodně ne v noci, na staré půdě, na hřbitově, či na jiných neblahých místech. E.A.Poe je totiž zakladatelem hororové a detektivní povídky - takže některá jeho díla jsou dosti morbidní.

Kniha vás vtáhne do obřího víru, prožijete plavbu na lodi duchů, budete přihlížet chladnokrevné vraždě a zažívat strasti mučících nástrojů v Toledské věznici. Ale prožijete i historicky první cestu horkovzdušným balónem přes Atlantik a hledání ztraceného pokladu neblaze proslulého kapitána Kidda.
Příběhy jsou opravdu různorodé.

Povídky jsou, myslím, všechny psané v ich formě. A ačkoli žil Poe v 19. století, bude se to i dnešnímu čtenáři číst velmi hezky. Z knihy je patrné, že Poe byl velmi vzdělaný člověk. I když na druhé straně, nevím jestli by takové morbidnosti dokázal vymyslet i člověk úplně duševně zdravý :-) Ale každý má nějakou svou temnou stránku.

Kniha se mi velice líbila a rozhodně ji doporučuji. Poe píše velmi poutavě. U nějakých povídek sice trochu trvá, než se děj naplno rozjede, ale nenechte se tím odradit. Přeji hezké počtení :-)

**Hra 1

19. července 2012 v 19:40 | já |  Hraju a *skládám
Tahle skladba je 1. z cyklu Her, který jsem složila. Tahle Hra by mohla popisovat například hru s panenkami, nebo něco takového. Tuhle skladbu vnímám jako milou, lehkou, možná trochu romantickou... Je na každém co si pod tím představí.

Přeji příjemný poslech

Moje milá nadaná umělkyně k této skladbě napsala básničku ! Kéž bych uměla skládat, jak ona umí psát ! Doporučuji si pustit skladbu a u toho básničku číst.


Leží v postýlce a přemýšlí jestli nebyl jenom snem,
krásný letní den, který voněl jetelem.
Svítilo slunce a náhle se mezi stébly
objevil princ a pak si vedle sebe sedli.
Probíral se v loknách chemlonových vlasů,
pak skládal luční básně na její krásu.
Opěvoval krásu jejích skleněných očí,
povídal, že se mu štěstím div srdce nerozskočí.
A ona cítila ve svém umělém těle,
tepat srdce zcela neuměle.
Když se nad nimi rozklenul červený soumraku krov,
políbili se na rty, místo zbytečných prázdných slov.
Zbylo jí po něm tepající srdce a horká ústa,
louka byla najednou tak strašně pustá.
Pak přišlo děvče a do postýlky jí dalo,
vsaďte se se mnou, že o princi se jí zdálo.



Mořská panna

15. července 2012 v 16:21 | já |  Píšu
Hmm, tak jsem se zase pokusila o básničku. Psala jsem to u moře. Básnička je o smutku, nešťastné lásce ... Na tohle téma se píšou básničky nejlíp - teda aspoň mně.

Mávla ocasem, pročísla si vlasy,
kdypak se vrátí její milý asi ?
Vyznala mu lásku, on řek, že se k ní vrátí,
ale ta strašná kletba, nejspíš zase všechno zhatí.

Co naplat, teď už není
tou sličnou lidskou kráskou,
snad osud tomu chtěl,
že má být pannou mořskou.

Jenom s pravou láskou
může vše zas být jak dřív,
ale jakýpak to mužský
by si chtěl mořskou pannu vzít.

A tak tam stále čeká,
na kameni sedí.
Se slzami v očích
k obzoru smutně hledí.

Země v pohybu

14. července 2012 v 14:18 | já |  Fotím
Hmm, trochu nakřivo :-)


J.S.Bach Invention no.1

14. července 2012 v 11:29 | já |  Hraju a *skládám
Tady už je ta "slíbená" Bachova 1. Invence. Hrála jsem to letos v druhém pololetí na ZuŠce. Docela obdivuju učitelovu trpělivost, protože rozhodně nejsem typ, co sedne ke klavíru a hned všechno zahraje z listu. Ale nakonec jsem se tím prokousala - a bavilo mě to :-)

Opět se omlouvám za kvalitu videa. To ťukání... to mě ubíjí...



Jsem zpět :-)

14. července 2012 v 11:05 | já |  Výkřiky do tmy
Včera v noci jsme se vrátili z dovolené v Chorvatsku. Byla to úžasná dovoléná ! Dům na samotě - byli jsme tam 10 dní úplně sami ! Slunce svítilo, voda teplá, výhled na otevřené moře, potápění (♥) bombastické - myslím že to byla jedna z nejlepších dovolených.

Pozor ! Na blogu bydlí můj klavírní šnek ! KOUŠE !