♪♫♪
Nalaď svůj život do C dur, tam nejsou žádné křížky

Prosinec 2012

Veselé Vánoce (pozor - originální název článku.)

23. prosince 2012 v 10:51 | já |  Výkřiky do tmy
Sněží ! Juchů ! Myslela jsem, že na Vánoce sníh nebude, ale včera začalo sněžit a když jsem se dnes ráno probudila bylo bílých vloček už všude plno.

Stejně, ale nemám takovou tu vánoční náladu. Spíš jsem jen ráda, že je volno ze školy. Nejhorší je, že jsem zjistila, že když mám teď hodně volného času, nemám vlastně co dělat a docela se i nudím. Ale na zítřek se těším. Hlavně na stromeček, dnes ho budem zdobit !

V pátek jsem měla koncert klavíru. Byl takový dost malý, hráli jsem tam čtyři. (dva z šesti žáků mého učitele totiž odjeli na dovolenou.) Hrála jsem sonátu od Beethovena (op.49 č.2 G dur) a první Fantastický tanec od Šostakoviče (op.5). Myslím, že jsem to zahrála dobře, neudělala jsem žádnou chybu - (v rámci možností tamějšího koncertního křídla, které je asi sto let staré a hraje se na to fakt děsně.) A náš pan učitel hrál taky, hrál Scherzo cis moll od Chopina a zahrál to fakt úžasně ! (Dokonce i na tom hrozném klavíru to znělo nádherně.)
A musím se pochlubit - nebyla jsem ani moc nervózní ! Ruce se mi sice trochu klepaly, ale jinak celkem v pohodě.

Takže, přeji hezké prožití Vánoc, hodně štěstí, zdraví a pohody...

Pohled z mého okna na naši zasněženou zahradu.

Chyba v metrixu. Konec bude až 16.3. 2057

20. prosince 2012 v 18:41 | ssabka |  Výkřiky do tmy
Tohle je nejspíš můj poslední článek na tomhle blogu. Škoda. Žila jsem moc ráda. A blogovala samozřejmě taky :-)
Kdoví, co se zítra stane, že by nějaká přírodní katastrofa, velká Sluneční erupce, či dokonce přílet mimozmšťanů ? (Představte si, že by nastala galaktická dopravní zácpa a oni by přiletěli třeba o den později. Dělali bychom si plané naděje a nakonec by nás stejně dostali.)
Tak se tedy loučím, a přeji bezbolestný konec.

Až budeš mít čas, poslechni si Prokofieva

11. prosince 2012 v 15:27 | já |  Píšu
Napsala jsem takovou malou básničku. Ale o kom ! To se podržte ! Kolik jsem já s tímhle člověkem zažila trápení a vztekání, ale i radosti a zábavy. ( no, moc ne, hrála jsem od něj jen jednu skladbu a na jednu další jsem si sehanla noty.) Ale i ta jedna skladba stačila, aby na mě tenhle člověk mohl zanechat silný dojem. Tak tedy:

Až budeš mít čas, pusť si hudbu.
Nějakou co je hezká,
u které když se hraje,
obecenstvo ve stoje tleská.
- Ač mě samou diví teď má slova,
můžete si pustit třeba Prokofieva.

Když slečny s liliemi nadskakuji lehce
a Julie s Romeem se loučit nechce,
když akordy rázně začínají hrát,
vám se nechce přestat poslouchat.

Ale jak už to bývá, že všechno končí,
Romeo s Julií a životem se loučí.
Dirigent ukončí, muzikanti přestanou hrát,
teď se vám o tom může aspoň zdát !


Mozart je prostě populární

1. prosince 2012 v 20:46 | já |  Píšu
Proč ? Zděšeně jsem civěla na učitelku angličtiny, ktera pouštěla na kazeťáku poslech k článku v naší učebnici. Možná se tvůrci učebnice snažili být zajímaví pro mladou generaci a mezi jednotlivé poslechy dávají jakési hudební předěly. Dobře, OK, kromě toho, že to strašně zdržuje by se možná dalo uvažovat o tom, že je to zajímavé, ale co nepochopím je, proč u článku Why are trees interesting hraje Mozartova Malá noční hudba ! Kdyby to spolu aspoň nějak souviselo, nebo kdyby zahráli třeba Vivaldiho Jaro, to přece se stromy souvisí trochu víc. Chudák Amadé, jeho krásná hudba v děsné angličtině... (ještě žes tam Mňouklo nebyla).
Pozor ! Na blogu bydlí můj klavírní šnek ! KOUŠE !